06. 03. 2023

ZPF - výpočet odvodu za odnětí zemědělské půdy (sdělení MŽP)

Podstatou Vašeho dotazu je, zda lze aplikovat při výpočtu odvodu za odnětí zemědělské půdy  ze zemědělského půdního fondu (dále jen „ZPF“) faktor životního prostředí C v části B přílohy zákona („území mimo plochy určené platným územním plánem nebo platným regulačním plánem k zástavbě nebo pro jiné urbanistické funkce“) a určit na jeho základě odpovídající ekologickou váhu tohoto ovlivnění v případě, kdy se jedná o záměr umístěný na zastavitelné ploše vymezené v zásadách územního rozvoje (dále jen „ZÚR“), nicméně v územním plánu je tato plocha vymezená jako nezastavitelná.

Byť by gramatický výklad mohl svědčit závěru, že v daném případě je nezbytné váhu ekologického vlivu odpovídající faktoru C aplikovat, jsme toho názoru, že ustanovení je nezbytné vykládat s ohledem na svůj účel a rovněž s ohledem na právní úpravu vzájemných vztahů ZÚR a územního plánu obsaženou ve stavebním zákoně. Účelem institutu ekologické váhy vlivu je zvýšená ochrana ZPF v nezastavitelných plochách. Území vymezené v ZÚR jako zastavitelná plocha však tento charakter nemá, neboť podle ustanovení zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů se „část územního plánu, která v území znemožňuje realizaci záměru obsaženého v politice územního rozvoje, územním rozvojovém plánu nebo zásadách územního rozvoje, při rozhodování nepoužije.“ (srov. § 54 odst. 4 stavebního zákona). Současně ustanovení § 54 odst. 5 stavebního zákona upravuje povinnost obce „bez zbytečného odkladu uvést do souladu územní plán s územně plánovací dokumentací vydanou krajem, územním rozvojovým plánem a schválenou politikou územního rozvoje. Do té doby nelze rozhodovat podle částí územního plánu, které jsou v rozporu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem, územním rozvojovým plánem nebo s politikou územního rozvoje.“ Pro úplnost uvádíme, že obdobný princip obsahuje také nový stavební zákon v ustanovení § 112 (Zvláštní postupy):

(1) Kraj a obec jsou povinny bez zbytečného odkladu územně plánovací dokumentaci, kterou vydaly, uvést do souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací. Do té doby nelze rozhodovat podle částí územně plánovací dokumentace, které jsou v rozporu s nadřazenou územně plánovací dokumentací. Vyhodnocení vlivů změny územně plánovací dokumentace se při uvedení navazující územně plánovací dokumentace do souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací nezpracovává.

(2) Znemožňuje-li územně plánovací dokumentace kraje nebo obce nebo její část realizaci

záměru obsaženého v nadřazené územně plánovací dokumentaci, tato část navazující územně plánovací dokumentace se pro rozhodování v území ani pro pořizování navazující územně plánovací dokumentace nepoužije a rozhoduje se podle nadřazené územně plánovací dokumentace. Z hlediska výpočtu odvodů za odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu je potřeba zastavitelnost nebo nezastavitelnost pozemků posuzovat v kontextu s ustanoveními stavebního zákona, z tohoto důvodu se podle našeho názoru ve výše popsaném případě faktor C váhy ekologického vlivu nepoužije.

Celé sdělení je přiloženo zde