Rozhodování v území (Výstavba)

 

Rozhodování v území

 

Rozhodování v území je proces, jehož výsledkem je území rozhodnutí, případně jeho jiná forma a slouží pro umisťování staveb nebo zařízení, jejich změn, změn jejich využití, změn využití území a ochranu veřejných zájmů v území.

Rozhodování v území se provádí následující formou:

Územní rozhodnutí není potřeba v případě, že pro území byl vydán regulační plán, který příslušné územní rozhodnutí nahrazuje. Územní rozhodnutí o umístění stavby se též nevyžaduje v případech, které stanovuje stavební zákon v § 79 odst. 2, toto ustanovení však nelze použít, pokud se jedná o záměr vyžadující posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí. Rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují stavební úpravy a udržovací práce. Rozhodnutí o změně využití území se nevyžaduje v případech dle § 80 odst. 3 stavebního zákona. Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků se nevyžaduje v případech a § 82 odst. 3 stavebního zákona.

Avšak také v případech, kdy záměr nevyžaduje územní rozhodnutí, stavebník je povinen zjistit si informace o existenci podzemních staveb technické infrastruktura a zajistit jejich ochranu, zejména pokud jeho záměr vyžaduje provedení zemních prací nebo terénních úprav.

Územní rozhodnutí - Územní řízení

Územní rozhodnutí, na základě žádosti o vydání územního rozhodnutí nebo o vydání územního rozhodnutí ve zjednodušeném řízení vydává příslušný stavební úřad na svém správním území.

Územní rozhodnutí je rozhodnutí o:

Územní řízení se vede pro záměry, které podstatně mění vliv na okolí, vyžadují posouzení vlivů na životní prostředí, či mají nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu a další.

Účastníky územního řízení jsou vždy žadatel a obec, na jejímž území se má záměr uskutečnit. Dále jsou účastníky územního řízení vlastní pozemku nebo stavby, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn, nebo ten, kdo má jiné věcné právo k tomuto pozemku nebo stavbě, osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno. Kdokoliv se může účastnit pouze veřejného ústního jednání a následně může k zamýšlenému záměru uplatnit připomínky.

Častějším případem je neveřejné územní řízení. Vede je stavební úřad, který oznámí zahájení územního řízení a může nařídit ústní jednání, které může spojit s ohledáním na místě, je-li to účelné. Oznámení o konání ústního jednání doručí nejméně 15 dnů předem jednotlivým účastníkům řízení a dotčeným orgánům. Stavební úřad může upustit od ústního jednání, jsou-li mu dobře známy poměry v území a žádost poskytuje dostatečný podklad pro posouzení záměru. V tomto případě stanoví lhůtu, do kdy mohou účastníci řízení uplatnit námitky a dotčené orgány závazná stanoviska, lhůta nesmí být kratší než 15 dnů.

Veřejné územní řízení se koná pouze v případech daných stavebním zákonem § 87 odst. 2. Stavební úřad může nařídit veřejné ústní jednání, jedná-li se o záměr vyžadující posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí. V případě záměrů v území, ve kterém nebyl vydán územní plán, nařídí stavební úřad veřejné ústní jednání vždy. V tomto případě se oznámení o konání veřejného ústního jednání oznamuje veřejnou vyhláškou, která musí být vyvěšena nejméně 30 dnů předem. Po tuto dobu musí stavební úřad umožnit každému nahlédnout do podkladů pro vydání rozhodnutí.

Také oznámení o zahájení územních řízení u záměrů zasahujících do území několika obcí, v řízeních s velkým počtem účastníků se doručují veřejnou vyhláškou a zveřejňují na úředních deskách příslušných úřadů, které dané územní řízení vedou, nebo jejichž území se týká. Je tedy dobré pravidelně úřední desky sledovat.

Při neveřejném i veřejném územním řízení platí, že závazná stanoviska dotčených orgánů, námitky účastníků řízení a připomínky veřejnosti musí být uplatněny nejpozději při ústním jednání, případně při veřejném ústním jednání, jinak se k nim nepřihlíží. Dojde-li k upuštění od ústního jednání, musí být tato závazná stanoviska, námitky účastníků řízení a připomínky veřejnosti uplatněny ve lhůtě stanovené stavebním úřadem, která nesmí být kratší než 15 dnů, jinak se k nim nepřihlíží. O podmínkách pro uplatňování námitek musí být účastníci řízení poučeni v oznámení o zahájení řízení.

Stavební úřad v územním řízení posuzuje soulad záměru žadatele:

  • s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů,

  • s požadavky na veřejnou dopravní nebo technickou infrastrukturu a k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem,

  • s požadavky zvláštních právních předpisů a se závaznými stanovisky,

  • popř. s rozhodnutím dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů nebo podle stavebního zákona,

  • popř. s výsledkem řešení rozporů

Stavební úřad posuzuje soulad s územně plánovací dokumentací a s cíli a úkoly územního plánování u stavebních záměrů, pro které se nevydává závazné stanovisko úřadu územního plánování podle § 96b stavebního zákona.

Územní souhlas

Územní souhlas vydává příslušný stavební úřad na základě oznámení záměru. Územní souhlas může nahradit územní rozhodnutí v zastavěném území nebo zastavitelné ploše, vydává příslušný stavební úřad na základě oznámení záměru při splnění podmínek daných zákonem.

Pro tento účel lze využít tento formulář: „Oznámení záměru“.

Místo územního rozhodnutí může stavební úřad vydat územní souhlas, při kterém se nevede územní řízení, za následujících předpokladů:

  • Záměr je v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše (v nezastavěném území nelze územní souhlas využít).

  • Poměry v území se podstatně nemění.

  • Záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu.

  • Není vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů na životní prostředí.

  • Závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů jsou souhlasná.

  • K oznámení záměru jsou připojeny souhlasy osob, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám nebo pozemkům může být dotčeno umístěním záměru.

Stavební zákon stanoví v § 96 odst. 2, pro které případy za splnění výše uvedených předpokladů postačí územní souhlas.

Územní souhlas vydá příslušný stavební úřad na základě oznámení záměru, ke kterému se připojí doklady dle § 96 odst. 3 stavebního zákona. Součástí oznámení, jehož obsah a rozsah je dán stavebním zákonem a vyhláškou č. 503/2006 Sb. a jejími přílohami, je též jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy.

Je-li oznámení záměru úplné a je-li záměr v souladu s požadavky uvedenými v § 90 stavebního zákona, vydá stavební úřad územní souhlas do 30 dnů ode dne podání oznámení. Oznámení záměru se neprojednává v územním řízení a též se nerozhoduje o námitkách. V případě, že oznámení nebo záměr nesplňují podmínky pro vydání územního souhlasu, stavební úřad rozhodne usnesením o provedení územního řízení.

Regulační plán

Více informací o regulační plánu najdete v části Nápověda - O íuzemním plánování.- Regulační plán.

Veřejnoprávní smlouva

Stavební úřad může uzavřít se žadatelem veřejnoprávní smlouvu za podmínek stanovených stavebním zákonem v § 78a, která může nahradit některá územní rozhodnutí, a to:

  • o umístění stavby,

  • o změně využití území,

  • o změně vlivu užívání stavby na území.

Veřejnoprávní smlouvu nelze využít u záměru, pro který je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí.

Na základě žadatelem předloženého návrhu veřejnoprávní smlouvy, který kromě označení smluvních stran obsahuje náležitosti výroku územního rozhodnutí, může stavební úřad se žadatelem veřejnoprávní smlouvu uzavřít. Žadatel v návrhu smlouvy uvede osoby, které by byly účastníky územního řízení a připojí k němu dokumentaci v rozsahu jako k žádosti o vydání územního rozhodnutí. Obsah veřejnoprávní smlouvy je dán vyhláškou č. 503/2006 Sb..

Stavební úřad vyvěsí informaci o podaném návrhu veřejnoprávní smlouvy na úřední desce po dobu 8 dnů. Pokud stavební úřad návrh veřejnoprávní smlouvy přijme, žadatel předloží stavebnímu úřadu veřejnoprávní smlouvu se souhlasy osob, které by byly účastníky územního řízení a grafickou přílohu k vyznačení účinnosti. Územní řízení se nevede. Stavební úřad vyvěsí oznámení o uzavření veřejnoprávní smlouvy po vyznačení účinnosti na úřední desce po dobu 15 dnů.

Společné povolení

Za podmínek určených stavebním zákonem v § 94j odst. 1 lze vydat společné povolení, tj. společné územní rozhodnutí a stavební povolení.

Společné územní a stavební řízení lze vést na základě žádosti o vydání společného povolení za podmínek a u staveb stanovených stavebním zákonem. Pro tento účel lze využít tento formulář „Žádost o vydání společného povolení“. Součástí žádosti, jejíž obsah a rozsah je dán stavebním zákonem a vyhláškou č. 503/2006 Sb. a jejími přílohami, je též dokumentace záměru.

Společný souhlas

Na základě společného oznámení záměru (tj. podá-li stavebník oznámení záměru podle § 96 a ohlášení stavebního záměru podle §105 stavebního zákona, které postačují pro stavby určené v § 104 odst. 1 a 2) lze za podmínek daných stavebním zákonem v § 96a odst. 1 vydat společný souhlas tj. společný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru. Pro tento účel lze využít tento formulář: „Společné oznámení záměru“.

 

Zpracováno s využitím mimořádné přílohy časopisu Urbanismus a územní rozvoj č. 1/2020 „Občan a územní plánování“