Podstatou Vašeho dotazu je, zda lze aplikovat při výpočtu odvodu za odnětí zemědělské půdy  ze zemědělského půdního fondu (dále jen „ZPF“) faktor životního prostředí C v části B přílohy zákona („území mimo plochy určené platným územním plánem nebo platným regulačním plánem k zástavbě nebo pro jiné urbanistické funkce“) a určit na jeho základě odpovídající ekologickou váhu tohoto ovlivnění v případě, kdy se jedná o záměr umístěný na zastavitelné ploše vymezené v zásadách územního rozvoje (dále jen „ZÚR“), nicméně v územním plánu je tato plocha vymezená jako nezastavitelná.

Byť by gramatický výklad mohl svědčit závěru, že v daném případě je nezbytné váhu ekologického vlivu odpovídající faktoru C aplikovat, jsme toho názoru, že ustanovení je nezbytné vykládat s ohledem na svůj účel a rovněž s ohledem na právní úpravu vzájemných vztahů ZÚR a územního plánu obsaženou ve stavebním zákoně. Účelem institutu ekologické váhy vlivu je zvýšená ochrana ZPF v nezastavitelných plochách. Území vymezené v ZÚR jako zastavitelná plocha však tento charakter nemá, neboť podle ustanovení zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů se „část územního plánu, která v území znemožňuje realizaci záměru obsaženého v politice územního rozvoje, územním rozvojovém plánu nebo zásadách územního rozvoje, při rozhodování nepoužije.“ (srov. § 54 odst. 4 stavebního zákona). Současně ustanovení § 54 odst. 5 stavebního zákona upravuje povinnost obce „bez zbytečného odkladu uvést do souladu územní plán s územně plánovací dokumentací vydanou krajem, územním rozvojovým plánem a schválenou politikou územního rozvoje. Do té doby nelze rozhodovat podle částí územního plánu, které jsou v rozporu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem, územním rozvojovým plánem nebo s politikou územního rozvoje.“ Pro úplnost uvádíme, že obdobný princip obsahuje také nový stavební zákon v ustanovení § 112 (Zvláštní postupy):

(1) Kraj a obec jsou povinny bez zbytečného odkladu územně plánovací dokumentaci, kterou vydaly, uvést do souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací. Do té doby nelze rozhodovat podle částí územně plánovací dokumentace, které jsou v rozporu s nadřazenou územně plánovací dokumentací. Vyhodnocení vlivů změny územně plánovací dokumentace se při uvedení navazující územně plánovací dokumentace do souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací nezpracovává.

(2) Znemožňuje-li územně plánovací dokumentace kraje nebo obce nebo její část realizaci

záměru obsaženého v nadřazené územně plánovací dokumentaci, tato část navazující územně plánovací dokumentace se pro rozhodování v území ani pro pořizování navazující územně plánovací dokumentace nepoužije a rozhoduje se podle nadřazené územně plánovací dokumentace. Z hlediska výpočtu odvodů za odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu je potřeba zastavitelnost nebo nezastavitelnost pozemků posuzovat v kontextu s ustanoveními stavebního zákona, z tohoto důvodu se podle našeho názoru ve výše popsaném případě faktor C váhy ekologického vlivu nepoužije.

Celé sdělení je přiloženo zde