§ 334b zákona zavádí přechodná období pro používání informačních systémů stavební správy. Tato ustanovení jsou reakcí na postupnou digitalizaci stavebního řízení a mají za cíl zajistit hladký přechod mezi stávajícími a novými systémy.

Zákon definuje dvě přechodná období:

Do 31. 12. 2027: Týká se obecných ustanovení stavebního řádu. V tomto období se nepoužijí některé konkrétní paragrafy, což znamená, že se na ně nevztahují nová pravidla pro používání informačních systémů.

Do 30. 6. 2025: Týká se ustanovení o územním plánování. Opět se zde uvádí výčet paragrafů, na které se v tomto období nová pravidla nevztahují.

Zákon upravuje i způsob zveřejňování dokumentů v přechodném období. Místo zveřejňování v národním geoportálu územního plánování je možné využít jiných způsobů umožňujících dálkový přístup.

Vlastní znění novely zákona:

Za § 334a zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění zákona č. 195/2022 Sb., zákona č. 152/2023 Sb., zákona č. 465/2023 Sb., zákona č. 126/2024 Sb. a zákona č. 183/2024 Sb., se vkládá nový § 334b, který včetně nadpisu zní:

㤠334b

Použití informačních systémů stavební správy v přechodném období

1. Přechodným obdobím se pro účely odstavce 2 rozumí období do 31. prosince 2027 a pro účely odstavců 3 až 9 období do 30. června 2025.
2. V přechodném období se ve věcech stavebního řádu § 173, § 180 odst. 2, § 181 odst. 2 a 3, § 267 odst. 5, § 272 odst. 3 až 5 a § 273 odst. 2 nepoužijí.
3. V přechodném období se ve věcech územního plánování § 22 písm. c), § 23 odst. 2 písm. f), § 25 písm. f), § 105 odst. 2, § 108 odst. 3, § 113 odst. 6, § 128 odst. 2 věta druhá, § 130 odst. 3, § 267 odst. 5, § 269 odst. 4 a 5 a § 303 odst. 4 nepoužijí.
4. K výkonu působnosti orgánů územního plánování, stavebních úřadů a dotčených orgánů lze v přechodném období použít vedle informačních systémů stavební správy i jiné informační systémy. Orgán územního plánování, stavební úřad a dotčený orgán zajistí, aby na žádost ministerstva mohla být data z jiného informačního systému, která vznikla při výkonu jejich působnosti v přechodném období, předána ministerstvu za účelem jejich přenosu do informačních systémů stavební správy.
5. Seznamy podle § 42 odst. 4 a § 50 odst. 2 zveřejňuje ministerstvo v přechodném období způsobem umožňujícím dálkový přístup namísto jejich zveřejnění v národním geoportálu územního plánování.
6. Stanoví-li tento zákon, že ministerstvo nebo pořizovatel vkládá dokument do národního geoportálu územního plánování nebo zveřejňuje dokument v národním geoportálu územního plánování, je tato povinnost v přechodném období splněna, pokud je ministerstvo nebo pořizovatel zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup s uvedením data jeho uveřejnění. Adresu zveřejnění zašle pořizovatel nadřízenému orgánu. V přechodném období nelze povinnost podle § 64 odst. 1 splnit vložením údajů o území do národního geoportálu územního plánování. Lhůta podle § 69 odst. 1 počíná běžet ode dne zveřejnění územní studie způsobem umožňujícím dálkový přístup.
7. Stanoví-li tento zákon, že ministerstvo nebo pořizovatel odkazuje na dokument vložený do národního geoportálu územního plánování, lze v přechodném období odkázat na dokument zveřejněný postupem podle odstavce 6.
8. Územně analytické podklady, územní studie, územně plánovací dokumentace, její úplné znění, vymezení zastavěného území, změna vymezení zastavěného území, úplné znění vymezení zastavěného území po jeho změně, územní opatření a informace o prověření stavební uzávěry podle § 326 se v přechodném období namísto jejich vložení do národního geoportálu územního plánování zveřejňují způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pořizovatel vloží dokumenty podle věty první do národního geoportálu územního plánování do 31. prosince 2025.
9. Ministerstvo zajišťuje v přechodném období evidenci územně plánovací činnosti. Předmětem evidence územně plánovací činnosti jsou metadata o územně plánovací dokumentaci, zastavěném území, územním opatření a územní studii včetně průběhu jejich pořizování. Data do evidence vkládá příslušný pořizovatel. Součástí metadat je i údaj o adrese zveřejnění dokumentů podle odstavce 8 způsobem umožňujícím dálkový přístup.
10. Řízení a jiné postupy s výjimkou postupů podle části třetí zahájené od 1. července 2024 do konce přechodného období se dokončí podle odstavců 2 až 8.“.

Čl. II

Přechodné ustanovení

Právní účinky úkonů, které v řízení nebo v jiném postupu vedeném podle dosavadních právních předpisů nastaly od 1. července 2024 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejsou dotčeny, pokud byly učiněny v souladu s dosavadními právními předpisy nebo § 334b stavebního zákona

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. Obecná část

1. Zhodnocení platného právního stavu a vysvětlení nezbytnosti nové úpravy v jejím celku

V části sedmé stavebního zákona jsou právně zakotveny informační systémy stavební správy, které umožňují činit digitální úkony a slouží k výkonu působnosti orgánů územního plánování, stavebních úřadů a dotčených orgánů.

Podle § 172 odst. 2 stavebního zákona je možné podávat žádost stavebnímu úřadu a dotčenému orgánu nejen v listinné či elektronické podobě, ale také prostřednictvím portálu stavebníka.

Stavební zákon ukládá orgánům územního plánování, stavebním úřadům a dotčeným orgánům povinnost evidovat veškeré úkony a písemnosti v některých informačních systémech stavební správy, a to v národním geoportálu územního plánování a evidenci stavebních postupů (§ 173 stavebního zákona).

Stavební zákon také v § 172 odst. 4 ukládá stavebníkovi, aby nejpozději s podáním žádosti byla do evidence elektronických dokumentací vložena příslušná dokumentace podle stavebního zákona, která musí být zpracována projektantem. Dokumentaci, která nemusí být zpracována projektantem, vloží do evidence elektronických dokumentací stavební úřad, nevloží-li ji stavebník.

Digitalizace územního plánování a stavebního řízení představuje komplexní a složitý proces. Z důvodu zajištění právní jistoty v procesech územního plánování a stavebního řízení se předkládá tento návrh zákona, který stanovuje přechodné období pro práci v informačních systémech stavební správy.

S ohledem na iniciační problémy, které jsou spojeny se zajištěním digitalizace stavebního řízení, bude činnost v rámci přechodného období v určitých informačních systémech stavební správy ze strany stavebních úřadů a dotčených orgánů dobrovolná s tím, že některé systémy (evidence elektronických dokumentací a portál stavebníka) zůstanou plně zachovány. Nedochází tedy k „vypnutí“ funkcionalit všech informačních systémů stavební správy, ale k omezení některých evidenčních povinností ze strany stavebních úřadů, pořizovatelů a orgánů územního plánování.

I nadále tak bude možné podávat žádosti skrze portál stavebníka (s výjimkou žádosti o vyjádření vlastníka dopravní a technické infrastruktury). Vkládat dokumentaci pro povolení záměru povinně zpracovanou projektantem do evidence elektronických dokumentací skrze portál stavebníka bude i nadále povinné. Zachování této funkcionality je zásadní pro dodržení jednoho ze základních cílů rekodifikace stavebního práva, a to nahlížení do jedné verze projektové dokumentace jak ze strany veřejné správy, tak všech účastníků řízení. Zároveň tímto také odpadá jeden ze zásadních problémů předchozí právní úpravy, kdy příslušná projektová dokumentace musela být předkládána ve více výtiscích anebo předávána orgánům veřejné správy postupně.

Přechodné období se nevztahuje na ustanovení § 267 odst. 1 až 4 a dále § 269 odst. 1, 6 a 7, § 270, § 271, § 272 odst. 1 a 2, § 273 odst. 1 a 3 a § 274 stavebního zákona. To znamená, že Ministerstvo pro místní rozvoj může i nadále rozvíjet systémy stavební správy, a zejména bude umožněno, aby stavební úřady a dotčené orgány využívaly informační systém stavebního řízení pro výkon své působnosti dobrovolně.

V souhrnu tak předložený návrh ruší v přechodném období povinnost aplikace ustanovení stavebního zákona, která ukládají stavebním úřadům, orgánům územního plánování a dotčeným orgánům povinnost evidovat úkony v řízení a postupy v informačních systémech stavební správy. Tím dochází i k pozastavení nutnosti využívat informační systémy stavební správy při výkonu jejich působnosti.

Národní geoportál územního plánování a informační systém stavebního řízení jsou agendovými informačními systémy, což ve veřejném diskurzu navozuje dojem, že se jedná o povinně využívané systémy ze strany veřejné správy. Tyto systémy je nutné podle stavebního zákona využívat pouze v případě, kdy je jejich prostřednictvím naplňována evidenční povinnost vůči jiným informačním systémům stavební správy, neboť tyto agendové informační systémy slouží jako nástroj pro výkon působnosti orgánů územního plánování, stavebních úřadů a dotčených orgánů, ale také jako přístupové platformy do evidence stavebních postupů a evidence elektronických dokumentací (kde je přístupovou platformou pro stavebníky i portál stavebníka). Označení národního geoportálu územního plánování a informačního systému stavebního řízení za agendové informační systémy neznačí povinnost v těchto systémech pracovat, ale znamená, že v takovémto systému lze zpracovávat, vytvářet a poskytovat údaje v souladu se zákonem č. 111/2009 Sb., o základních registrech.

Ministerstvo pro místní rozvoj může i nadále rozvíjet systémy stavební správy a může probíhat testovací provoz informačních systémů tak, aby po jeho skončení mohly být nasazeny k využití v procesech podle stavebního zákona a jiných zákonů.

Orgány územního plánování, stavební úřady a dotčené orgány v přechodném období nadále mohou využívat informační systémy stavební správy (např. pro tvorbu příslušných dokumentů), mohou však využívat i své dosavadní systémy.

2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy a se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii

Předkládaný návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Navrhovaná opatření se nedotýkají závazků z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána.

Navrhovaná opatření se nijak nedotýkají práva Evropské unie ani judikatury soudních orgánů EU, jedná se o čistě národní úpravu podpory procesů stavebního řízení a územního plánování informačními systémy stavební správy.

Existuje určitě riziko pro plnění závazků České republiky, které jsou obsaženy v prováděcím rozhodnutí Rady (EU) o schválení posouzení plánu pro oživení a odolnost Česka, v platném znění. Toto riziko však již fakticky existuje nyní a vychází z funkčního a technického stavu informačních systémů, které jsou předmětem legislativního návrhu.

Přechodné období se nevztahuje na ustanovení § 267 odst. 1 až 4 a dále § 269 odst. 1, 6 a 7, § 270, § 271, § 272 odst. 1 až 3, § 273 odst. 1 a 3 a § 274 stavebního zákona. To znamená, že Ministerstvo pro místní rozvoj může i nadále rozvíjet systémy stavební správy a stavební úřady a dotčené orgány budou moci využívat informační systém stavebního řízení pro výkon své působnosti.

3. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Návrh zákona je reakcí na aktuální problémy, které jsou spojeny se zajištěním digitalizace stavebního řízení a cílí na zmírnění potenciálních hrozících škod, které by v případě nefunkčnosti nebo nespolehlivosti informačních systémů stavební správy mohly dosáhnout řádově stovek milionů korun. Díky zvýšení právní jistoty v procesech stavebního řízení a územního plánování lze považovat celkový dopad návrhu zákona za pozitivní, neboť snižuje riziko pro všechny účastníky stavebního řízení i správní orgány.

4. Odůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem právního předpisu souhlas již v prvém čtení

Hlavním cílem návrhu zákona je zajištění právní jistoty v procesech územního plánování a stavebního řízení. Vzhledem k nezbytnosti, aby zákon nabyl účinnosti co nejdříve, se navrhuje, aby Poslanecká sněmovna podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, vyslovila s předloženým návrhem souhlas již v prvém čtení.

5. Odůvodnění návrhu, aby navrhovaná právní úprava nabyla účinnosti k jinému dni než k 1. lednu nebo k 1. červenci kalendářního roku

Z důvodu naléhavého obecného zájmu na zajištění právní jistoty v procesech územního plánování a stavebního řízení je nezbytné, aby tento návrh zákona, který stanovuje přechodné období pro práci v informačních systémech stavební správy, nabyl účinnost co nejdříve. Navrhuje se proto, aby zákon nabyl účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.

2. Zvláštní část

K čl. I

K § 334b odst. 1

Stanovení přechodného období

Přechodným obdobím se pro účely navrhovaného ustanovení rozumí období od účinnosti tohoto zákona do 31. 12. 2027 pro účely digitalizace stavebního řízení a období do 30. 6. 2025 pro účely územního plánování a národního geoportálu územního plánování. Přechodné období slouží k zajištění právní jistoty jak pro řízení a postupy zahájené před tímto obdobím, tak pro řízení a postupy zahájené během přechodného období.

Doba trvání přechodného období je stanovena s ohledem na potřebu dostatečného ověření funkčnosti a zavedení informačních systémů stavebního řízení.

K § 334b odst. 2

V oblasti stavebního řádu jsou relevantní tyto informační systémy stavební správy:

1. Portál stavebníka,
2. Evidence stavebních postupů,
3. Evidence elektronických dokumentací,
4. Informační systém identifikačního čísla stavby,
5. Informační systém stavebního řízení.

Evidence stavebních postupů

Ustanovení § 173 stavebního zákona ukládá povinnost stavebnímu úřadu a dotčenému orgánu vkládat či evidovat všechny úkony a písemnosti do evidence stavebních postupů a doručovat je jiným správním orgánům jejím prostřednictvím. V přechodném období se tyto povinnosti neaplikují.

Navrhované znění tak umožní úředníkům stavebních úřadů v přechodném období vyřizovat žádosti jak v informačním systému stavebního řízení, tak pracovat se systémy, se kterými pracovali do 30. června 2024.

Jelikož je ustanovení § 173 odst. 2 stavebního zákona speciálním ustanovením vůči § 17 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, znamená jeho nepoužití v přechodném období, že veškeré písemnosti mezi stavebními úřady a dotčenými orgány budou doručovány prostřednictvím datových schránek.

Evidence elektronických dokumentací

Navrhovanou změnou nejsou dotčeny povinnosti spojené s evidencí elektronických dokumentací, která slouží jako úložiště projektových dokumentací a zachovává nahlížení na jednotnou projektovou dokumentaci k příslušnému záměru ze strany všech orgánů veřejné správy.

Stavebník má povinnost v souladu s § 172 odst. 4 stavebního zákona vložit dokumentaci (projektovou dokumentaci nebo dokumentaci pro povolení záměru), kterou zpracovává projektant (autorizovaná osoba), do evidence elektronických dokumentací. Tato povinnost je zachována i po dobu přechodného období. Na druhou stranu stavebník není povinen podat přes portál stavebníka i svou žádost.

Zákon totiž opravňuje stavebníka, aby v žádosti uvedl pouze odkaz na vloženou dokumentaci, který získá v portálu stavebníka. Portál stavebníka tuto funkcionalitu prozatím neobsahuje, nicméně lze s velkou pravděpodobností očekávat, že bude stavebníkům v okamžiku účinnosti tohoto zákona již k dispozici.

Příkladem může být situace, kdy si stavebník nechá připravit projekt od projektanta a ten mu ho odevzdá nejen ve formě dokumentů, ale také ve formě odkazu do portálu stavebníka. Stavebník se pak může rozhodnout, zda a jakou formou podá žádost na stavební úřad, tedy zda odkaz uvede v žádosti odeslané elektronicky, nebo ho vepíše do žádosti podané v listinné podobě.

Informační systém identifikačního čísla stavby

Ruší se rovněž povinnost stavebního úřadu pracovat v přechodném období s informačním systémem identifikačního čísla stavby jako nástrojem pro identifikaci staveb a záměrů vložených do systému spolu s příslušnou projektovou dokumentací. Nicméně i v tomto případě, pokud se stavební úřad nebo dotčený orgán rozhodnou pracovat v informačních systémech stavební správy, je možné, aby identifikační číslo stavby bylo záměru přiděleno.

Informační systém stavebního řízení

Důsledkem nabytí účinnosti navrženého ustanovení přestávají pro stavební úřady a dotčené orgány v přechodném období platit evidenční povinnosti stanovené stavebním zákonem (kromě již zmíněného portálu stavebníka a evidence elektronických dokumentací). To znamená, že po nabytí účinnosti navrženého ustanovení je na stavebním úřadu či dotčeném orgánu, zda pro tvorbu příslušných písemností vytvářených v rámci řízení podle stavebního zákona využijí v přechodném období informační systém stavebního řízení, nebo zda využijí jiný systém vytvořený za účelem naplňování jejich agendy.

K § 334b odst. 3

Národní geoportál územního plánování

V oblasti územního plánování se navrhuje stanovit, že některá ustanovení stavebního zákona se podle odstavce 3 návrhu výslovně nepoužijí (§ 22 písm. c), § 23 odst. 2 písm. f), § 25 písm. f), § 105 odst. 2, § 108 odst. 3 § 113 odst. 6, § 128 odst. 2 věta druhá, § 130 odst. 3, § 269 odst. 4 a 5 a § 303 odst. 4 stavebního zákona), a pro některá ustanovení je stanoven v přechodném období speciální režim, který je právě upraven odstavcích 4 až 8 návrhu. Tato speciální ustanovení proto mají v přechodném období přednost před úpravou v části druhé, třetí a sedmé stavebního zákona. Speciální právní úprava spočívá primárně ve stanovení alternativního postupu při vedení postupů podle části třetí stavebního zákona za situace, kdy tyto postupy nelze realizovat prostřednictvím národního geoportálu územního plánování.

K § 334b odst. 4

Orgány územního plánování, stavební úřady a dotčené orgány mohou při výkonu své působnosti použít v přechodném období informační systém stavební správy nebo jiný systém vytvořený za účelem naplňování jejich agendy. Je zároveň vytvořen prostor pro zajištění předání dat vzniklých při výkonu jejich působnosti do informačních systémů stavební správy, což ušetří čas a práci všem orgánům při sestavování pravidelné analýzy stavu na úseku územního plánování a stavebního řádu.

K § 334b odst. 5 až 8

Návrh stanoví, že v přechodném období není nutné využívat pro výkon působnosti orgánů územního plánování národní geoportál územního plánování a plnit v něm evidenční povinnosti (§ 269 odst. 5 stavebního zákona) a povinnosti spojené se zveřejňováním dokumentů. Pro řádné nabytí účinnosti určitých úkonů, které jinak závisí např. na jejich vložení nebo zveřejnění v národním geoportálu územního plánování (např. § 88 odst. 1, 90 odst. 3, § 94 odst. 1 nebo § 105 stavebního zákona), návrh stanovuje v odstavcích 3 až 6 umožnit také alternativní způsob zveřejňování příslušných výstupů orgánů územního plánování s uvedením data jejich uveřejnění namísto jejich vložení a zveřejnění v národním geoportálu územního plánování.

Výjimku představuje poskytování údajů o území poskytovateli údajů podle § 64 odst. 1 stavebního zákona, kdy stavební zákon umožňuje splnit tuto povinnost třemi rovnocennými způsoby s tím, že v přechodném období nebude umožněno poskytovatelům údajů splnit tuto povinnost prostřednictvím vložení údajů o území do národního geoportálu územního plánování.

Po dobu přechodného období bude tedy pořizovatel zveřejňovat územně plánovací dokumentaci a jiné dokumenty způsobem umožňujícím dálkový přístup. Zároveň nebude v přechodném období nutné vložit příslušnou územně plánovací dokumentaci do národního geoportálu územního plánování, což stavební zákon stanoví jako předpoklad nabytí účinnosti územně plánovací dokumentace (§ 105 odst. 2 stavebního zákona). V přechodném období bude pořizovatel zveřejňovat územně plánovací dokumentaci způsobem umožňujícím dálkový přístup, přičemž územně plánovací dokumentace nabude jako opatření obecné povahy účinnosti v souladu s § 173 správního řádu.

S ohledem na to, že stavební zákon předpokládá, že na dokumenty zveřejněné v národním geoportálu územního plánování lze i při výkonu územně plánovací činnosti odkazovat, navrhuje se, aby bylo v přechodném období možné odkazovat na dokumenty zveřejněné způsobem umožňujícím dálkový přístup. Zároveň ale také platí, že národní geoportál územního plánování nebude jako takový vyřazen z provozu. Stejně jako v případě informačních systémů ve věcech stavebního řádu je možné v přechodném období národní geoportál územního plánování k výkonu územně plánovací činnosti využívat pro evidenční činnosti.

Jednou z funkcí národního geoportálu územního plánování měla být i evidence územně plánovací činnosti, tedy koncentrace všech výstupů územního plánování na jednom místě. Navrhuje se proto v odstavci 8 stanovit, že po skončení přechodného období se zákonem stanovené výsledky územně plánovací činnosti povinně vloží do národního geoportálu územního plánování tak, aby národní geoportál územního plánování obsahoval veškerá data a údaje o území, které vznikly v přechodném období.

K § 334b odst. 9

Národní geoportál územního plánování podle stavebního zákona zajišťuje i funkcí evidence územně plánovací činnosti. Tato evidence je zásadní pro postupy v oblasti územního plánování. Navrhuje se proto stanovit, aby evidenci územně plánovací činnosti zajišťovalo Ministerstvo pro místní rozvoj. Jelikož zajištění evidence územně plánovací činnosti je evidenční činností veřejné správy, tedy činností směřující primárně dovnitř veřejné správy, ponechává se na ministerstvu, jakým konkrétním způsobem bude evidence vedena, a to prostřednictvím metodického usměrnění úřadů územního plánování, anebo prostřednictvím směrnic ústředních správních úřadů podle zákona o obcích a zákona o krajích. Zároveň se na zákonné úrovni stanoví podrobnosti toho, jaká data budou v evidenci územně plánovací činnosti vedena a kdo má povinnost tato data do ní vkládat.

K § 334b odst. 10

Navrhuje se stanovit, aby řízení a postupy, která byly zahájeny v přechodném období, byly i po konci přechodného období dokončeny bez využití informačních systémů stavební správy. Tím dojde i k pozvolnému přechodu na využívání všech informačních systémů stavební správy.

Výjimku představují postupy podle části třetí (Územní plánování), jelikož zde je naopak vhodné, aby s ohledem na časové období, kdy jsou tyto postupy prováděny (řádově měsíce i léta), byly tyto dokončeny s využitím plně funkčního národního geoportálu územního plánování.

K čl. II – Přechodné ustanovení

Právní účinky úkonů, které nastaly od 1. července 2024, tedy od plné nabytí účinnosti stavebního zákona, do dne nabytí účinnosti této novely, nejsou dotčeny. Jinými slovy, vše, co bylo učiněno v informačních systémech stavebního řízení přede dnem nabytí účinnosti předkládané novely, zůstává v platnosti a účinnosti, pokud to bylo učiněno v souladu s právními předpisy nebo s nově vkládaným § 334b. Cílem přechodného ustanovení je nastolení právní jistoty všech aktérů výstavby v procesech podle stavebního zákona zahájených od nabytí účinnosti stavebního zákona.

Stejně tak platí, že právní účinky všech úkonů adresátů veřejné správy, ale i orgánů územního plánování, stavebních úřadů a dotčených orgánů vůči adresátům veřejné správy zůstávají zachovány, pokud byly učiněny v souladu s právní úpravou, resp. účinky všech úkonů zůstávají zachovány, pokud byly naplněny zákonem stanovené předpoklady. Proto pokud např. byly naplněny předpoklady pro vznik fikce závazného stanoviska dotčeného orgánu, tedy prokazatelné doručení žádosti stavebníka dotčenému orgánu nebo vyžádání dotčeného orgánu stavebním úřadem, po uplynutí zákonem stanovené doby nastala fikce vydání souhlasného stanoviska. Také pokud byla řádně doručena řádná žádost stavebnímu úřadu nebo dotčenému orgánu, pak měla za následek zahájení řízení a počátek plynutí příslušných a prodloužených lhůt (viz § 330 odst. 5 stavebního zákona).

K čl. III – Účinnost

S ohledem na aktuální stav digitalizace stavebního řízení a potřebu veřejné správy reagovat na omezenou faktickou funkčnost informačních systémů stavební správy se navrhuje, aby zákon nabyl účinnosti v co nejkratším možném termínu tak, aby by nastolen stav právní jistoty týkající se práce a využívání informačních systémů stavební správy.